I přes výrazné vypínání analogových televizních vysílačů je ještě stále pět procent diváků závislých pouze na analogovém terestrickém příjmu. Část médií tuto zprávu interpretovala s přívlastkem “jen”, jiné části odborníků se to číslo zdá vysoké. Pokud se na to podíváme z komerčního hlediska, pět procent analogových diváků už pro televize zdaleka není natolik důležitých, aby pro ně riskovaly pozdější vypnutí analogu.
Analogové vysílání by mělo s výjimkou několika vysílačů na Zlínsku a Jesenicku na celém území skončit nejpozději 11. listopadu letošního roku. I proto je zajímavé se podívat na údaje o zbylých divácích, kteří ještě půl roku před ukončením analogového příjmu nepřešli na digitál. V mnoha případech jim totiž zbyl jen minimální počet televizních programů – nezřídka pouze vysílání ČT1 a TV Nova. I přesto je 5,5% diváků závislých pouze na analogovém televizním příjmu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Mediaresearch pro Asociaci televizních organizací.
Analog jako druhý zdroj signálu v domácnosti
Pozemní analogové vysílání celkově přijímá 12% populace. Většina sledovaných domácností má k dispozici ještě jiný zdroj příjmu, především satelit a kabelovou televizi. Terestrický analog se tak nachází většinou na druhém přijímači v domácnosti a po vypnutí analogu bude záhy nahrazen. Riziko, že by jakákoliv domácnost zůstala po 11. listopadu bez televizního signálu je tedy minimální.
Zajímavé je i meziroční srovnání ostatních platforem. Penetrace DVB-T příjmu vzrostla z necelých 40 procent na téměř 52 procent, satelit rostl o pět procentních bodů z 24 na 29%. Penetrace kabelové televize případně IPTV příjmu se prakticky nezměnila. Pohybuje se v rozmezí 24 procent. Očekávaný pokles u analogové televize nastal na hodnotě 11,7 procent.
Satelitní příjem populárnější než kabelová televize
Boom satelitního příjmu v České republice pokračoval i v posledních dvanácti měsících, kdy tato platforma poprvé překonala kabelovou televizi. Nyní je satelitním přijímačem vybavena každá třetí domácnost a menší televize tak můžou spoléhat na tento způsob příjmu mnohem více. Ještě před deseti lety v době působení komerční televize TV3 byli satelitní diváci v jednotkách procent. I to byl jeden z faktorů proč nemohla čistě satelitní nebo kabelová stanice v těchto podmínkách uspět. Nyní můžou satelitní televize oslovit přibližně třicet procent diváků.
Význam zemského příjmu tak i nadále klesá. Kombinace satelitu a kabelové televize dává všem stanicím vyšší potenciál než digitální terestrická televize, ale za zlomek nákladů. Zatímco náklady na satelitní distribuci jsou podle zvolené platformy od 8 do 12 milionů korun ročně, u terestrické televize vyjde stejná služba minimálně na pětinásobek. Je zřejmé, že televizím se z ekonomických důvodů nevyplatí vysílat terestricky. Tato platforma ale přináší televizím stále výhodu nejvyššího možného diváckého zásahu a navíc konkurence v tomto segmentu je výrazně omezená. Pokud tedy jakákoliv stanice zvolí terestriku, má ještě i dnes poměrně exkluzivní postavení u diváků.
Analogový příjem přežitkem?
Při pohledu do statistik se může zdát, že analogový terestrický příjem se stává přežitkem. Není tomu tak. Některé kabelové společnosti včetně největšího operátora UPC hodlají i po roce 2012 zachovat ve své síti několik programů šířených analogově. Diváci se staršími televizory tak nebudou muset kupovat set-top-boxy a budou moci přijímat signál tak jako doposud, což je vhodné zejména pro starší generaci, jež se pomaleji přizpůsobuje novým trendům. To samé platí o společných anténách, které můžou převádět digitální signál do analogové podoby. Vše závisí od toho jak se obyvatelé bytových domů rozhodnou. Pokud budou mít zájem zachovat i nadále analogový příjem ve svém domě, rekonstrukce společné antény může být řešením.
Pro kabelové operátory bude ale analogová nabídka znamenat náklady navíc, které se jen stěží podaří pokrýt ze zaplacených poplatků. Analogový příjem tedy rozhodně nelze nazvat přežitkem. Nicméně z masové záležitosti se za několik měsíců stane menšinová dotovaná platforma pro užší okruh diváků.